Základní rozdělení ložisek

Michael Šimončič Michael Šimončič

Ložisko je základní strojní součást všech strojů a zařízení, která umožňuje snížení tření při vzájemném otáčivém nebo posuvném pohybu strojních dílů.

Nejběžnějším typem je valivé ložisko, jež tvoří obvykle vnitřní a vnější kroužek, mezi kterým se odvalují hladké kovové kuličky nebo válečky (popřípadě i jiné elementy), uložené v tzv. kleci. Přes tato valivá tělíska se přenáší příslušné zatížení, a tím dochází k volnému otáčení či posuvu odpovídajících strojních součástí.

Co je to ložisko?

Ložisko je základní strojní součást všech strojů a zařízení, která umožňuje snížení tření při vzájemném otáčivém nebo posuvném pohybu strojních dílů. Jeho historie sahá až k vynálezu kola před více než 7 000 lety, kde bylo jako první použito kluzné ložisko. Další zmínky o něm jsou z období antiky.

Při kontaktu kovu s kovem dochází k velkému tření, díky kterému se zvyšuje opotřebení kovu, protože dochází k jeho pomalému obrušování. Ložiska omezují tření tím, že umožňují, aby se oba povrchy vzájemně odvalovaly, čímž se snižuje míra vznikajícího tření.

Základní rozdělení ložisek

Podle konstrukce a principu

  • Kluzná ložiska – ložiska obvykle namontovaná v tělese („domku“), jsou buď nedělená (pouzdra) nebo vhodně tvarovaná dělená (pánve). Čep hřídele je v kontaktu přímo s pouzdrem, resp. pánví.
  • Valivá ložiska – jsou tvořena dvěma kroužky, valivými tělísky a klecí, která zachycuje valivé segmenty. Rotační pohyb čepu vůči rámu stroje je umožněn přes valivá tělíska.

Podle směru zatížení

Podle druhu pohybu

  • Rotační
  • Lineární (neotáčí se, ale zajišťuje přímočarý posuvný pohyb)